Dojem z grafiky webových stránek je klíčový faktor pro udržení návštěvníkovy pozornosti a o to více je pak důležitý pro získání jeho důvěry. Nicméně o tom, jak bude výsledný design vypadat, většinou velkou měrou rozhoduje zadavatel a to často i v případě, že o grafice nemá prakticky žádné vědomosti. Snadno se pak stane, že při zadávání požadavků na designera ze sebe vysype několik termínů, které náhodou někde pochytil a kterým třeba ani příliš nerozumí. Některé požadované vlastnosti grafického vzhledu si pak můžou ze své vlastní podstaty odporovat a není jim proto možné všem dát dostatečný prostor. Pro vývojáře webových stránek je potom velmi užitečné použít nějakou metodu pro získání bližší zákazníkovy představy o budoucím díle, a tím jasněji určit k jakým účelům má aplikace sloužit. Zároveň by však metoda měla mít takovou schopnost, aby byl zákazník schopen své požadavky jasněji definovat.
S problematikou zjišťování požadavků nás měl možnost na své přednášce seznámit Štěpán Doubrava ze společnosti FatDUX, zabývající se mimo jiné návrhem webových aplikací s ohledem na použitelnost a uživatelský komfort. Akce se konala dne 27.10.2011 na půdě Elektrotechnické fakulty ČVUT v rámci přednáškového cyklu pořádaného občanským sdružením Prague ACM SIGCHI a měla za cíl seznámit posluchače s nově vyvíjenou metodou pro výše uvedené účely. Pevně věřím, že představená metoda není tajná, a že panu Doubravovi nebude vadit, když ji zde stručně shrnu.
Zjišťování požadavků
Metoda definuje deset rozměrů webové aplikace, a to jak s ohledem na vzhled stránky, tak na její funkční zaměření. U každého rozměru jsou uvedeny dvě kontrastní vlastnosti, přičemž daná webová aplikace se vždy více přibližuje k jedné z nich. Ve výsledku se tedy rozhoduje, zda má být výsledný web spíše:
- Specifický / Pro kohokoliv
- Dekorativní / Informativní
- Minimalistický / Bohatý na informace
- Inovativní / Konzervativní
- Omezený / Bez omezení
- Otevřený / Zabezpečený
- Cílený na produkt / společnost
- Zábavný / Vážný
- Sociální / Nesociální
- S reklamou / Bez reklamy
Z pozice zpracovatele zakázky necháme zákazníka vybrat, jakým vlastnostem se jeho představa blíží více. Na přednášce bylo řečeno, že nejlepší řešení je mít připravený takový formulář, v kterém zákazník nerozlišuje striktně mezi dvěma vlastnostmi, ale spíše na nějaké stupnici o více možnostech. Ideální pak může být stupnice o sudém počtu (nejlépe 4 či 6), aby se zákazník musel přiklonit na jednu z nabízených stran. V případě zakázky pro větší firmu nemusí být též na škodu předložit daný dotazník hned více lidem najednou, čímž je možné rozpoutat diskuzi a nenápadně tak ze zúčastněných získat další detaily o představě stránek, které by třeba při běžném postupu nevyšly na povrch.
Vysvětlení parametrů
Při vyplňování dotazníku bychom ideálně měli být přítomní, abychom případně byli schopni dovysvětlit, co přesně které pojmy znamenají. Většina z nich nám sice může být na první pohled jasná, což ovšem nemusí vždy nutně platit o zákazníkovi. Pojďme si proto stručně naznačit v čem se dané atributy liší.
- Specializovaný web míří na nějakou konkrétnější skupinu uživatelů, zatímco Pro kohokoliv je skutečně pro všechny. Zástupcem druhého mohou být například internetové veřejné správy, tedy něčeho, co se dotýká nás všech.
- Při rozhodování Dekorativní vs. Informativní přemýšlíme, zda nám jde spíše o to vzbudit nějaké emoce a například tím propagovat nějaký produkt, nebo nám jde čistě o sdělení informací.
- Minimalistickému přístupu k designu se v poslední době v angloamerickém prostředí daří (viz. hlavní stránka Google). Hodí se ovšem spíše na typ webu, který má jasný a stručný účel. Například pro zpravodajský portál je zcela jistě lepší používat přístup Bohatý na informace.
- Zda má být web spíše Konzervativní či Inovativní závisí na cílově skupině a tématickém vymezení stránek. Rozhodnutí na kterou stranu se přiklonit by v tomto případě mělo být provedeno především citem či případným obchodním či jiným záměrem.
- Omezení přístupu na stránky zde chápeme především s ohledem na zákon. O Omezeném webu tedy mluvíme například v souvislosti s tématickým zaměřením nevhodným pro děti a mládež.
- Rozdělení na Otevřený / Zabezpečený může připomínat bod 6. V tomto smyslu však hovoříme spíše o vytváření uživatelských účtů nebo též o zabezpečení ve smyslu ochrany finančních transakcí.
- V případě, že se jedná o stránky, které mají něco propagovat, má cenu se ptát, zda tím má být spíš Produkt či příslušná Společnost. V mnoha případech prodeje zboží se nevhodně volí druhá varianta, přestože zákazníka často zajímá konkrétní výrobek, spíše než historie a další detaily společnosti.
- Zda mají být stránky Vážné či Zábavné lze ve většině případů rozhodnout selským rozumem.
- Při probíhajícím boomu Sociálních sítí je nasnadě ptát se, zda kolem stránek chceme budovat nějakou uživatelskou komunitu, nebo raději zvolíme více statickou formu stránek bez možnosti zásahu zvenčí.
- Důležité je zcela jistě i rozhodnutí ohledně Reklamy. O tom, zda bude na stránky umístěna, je výhodné uvažovat co nejdříve, protože barevný blikající reklamní banner může zhatit celou namáhavou práci designera. A ačkoliv grafik ve většině případů nemůže ovlivnit budoucí běh webu a výběr vkládaných reklam, může alespoň vytvořit takový grafický návrh, který bude již dopředu s reklamou počítat.
Tolik ve stručnosti o tom, co bylo možné dozvědět se na přednášce. Metoda to není nijak složitá, ale zcela jistě vnáší co celého problému určitý systém, který při daných pohovorech není vždy přítomen. Zákazník prý bývá s tímto postupem spokojen, neboť se mu tak do ruky dostává snadná možnost, jak utřídit a zhmotnit své myšlenky. Pokud si navíc zkusíme vyplnit dotazník sami za sebe, může to velmi pomoci při vzájemném vyjasňování cílů a dalšího postupu.