Angela Lorenz a využíti chyb v grafickém designu

Grafická designérka
Berlín / Vídeň
www.alorenz.net

přeloženo z knihy Glitch: Designing Imperfection

Jakým způsobem vytváříš svůj design ? Jaké typy synestetických obrazů se ti tvoří v hlavě když poslucháš nové CD/LP abys pro něj následně vytvořila design ?

Takhle se to většinou nestává. Tím myslím ty obrazy v mé hlavě … Bohužel nejsem synestetik (což by bylo cool!).

Pamatuji si na jeden okamžik, kdy jsem měla velmi přesnou vizuální představu o tom jak bude obal vypadat. Dostala jsem určitou “vizi” během toho co jsem se sprchovala, ale tu hudbu jsem při tom neposlouchala. Bylo to kid606 ps i love you CD/LP na labelu Mille Plateaux. Obrázek na obalu byla přesná replika mojí původní vize. Nicméně u většiny ostatních projektů jsem nepracovala tímtu způsobem. Mimo jiné proto, že design není vždy založen na dané hudbě.

Jakým způsobem dáváš dohromady původní spontanní vizuální představy s momentálně dostupnými nástoji a obecně s procesem tvorby designu ? Na kolik musíš dělat kompromisy ?

V uvedeném příkladu (kid606) jsem kompromisy nedělala žádné. Ale to je jediný příklad, na který si vzpomenu. U ostatních větších věcí záleží na konkrétním projektu – jak jsem řekla, design není vždý nutně svázaný s konkrétní hudbou; často může vycházet třeba z názvu alba nebo způsobu spolupráce s daným muzikantem. Jako například, Full Swing EP (orth03) od Stephana Mathieu: design funguje podle stejných pravidel jako audio. Celé je to o rozšiřování základu, který může vycházet prakticky z jakéhokoliv počátečního bodu. Dělala jsem tehdy stejné věci s obrazem jako Stephan se svými audio smyčkami.

Zajímavá je taky otázka autorství – ten obraz vlastně nemá svého pravého autora, je to výsledek selhání konverze (tudíž nahody). A Stephan rovněž říká, že samply, které používá jsou tak malé a nevýznamné, že záleží pouze na principu a ne na postupu jak byly vytvořeny.

Co si představíš pod pojmem “estetika glitche” ? Řekla bys, že je v tvé práci přítomná  i když třeba přímo neobsahuje “chyby” ?

Nelze to říci o všech mých dílech, ale u některých je tomu tak zcela určitě. A to nejpíše u té zajímavější části mojí práce. Pro mě ani není natolik zajímavý glitch jako takový, spíše ten jeho tvořivý aspekt – nechat stát se neočekávatelné a výsledek pak použít. To je dle mého názoru ten způsob, jak můžeme počítače při tvorbě využít a proč je pro mě tento přístup tolik důležitý. Naše vlastní představivost je hodně omezená a estetické standardy dost pokřivené, takže design tvořený člověkem je často velmi předvídatelný. Kopírujeme. Ulpíváme na tom co považujeme za správné. Děláme to tak, jak jsme to dělali dosud. Počítač ale samozřejmě žádné povědomí nebo názor na estetiku nemá a nestará se ani o krásu. Je tedy nezaujatý. Stroj neúprosně vygeneruje jakýkoliv výstup, včetně toho co nazýváme “glitchem” – tedy pokud jsme mu to tak nastavili (mimochodem někdy je užitečné být špatný programátor!). Díky tomu můžeme spatřit i takové věci, které bychom si sami bývali byli jen těžko představili. Řekla bych, že je to něco jako spontánní mutace s ohledem na evoluci, bez níž by člověk nemohl existovat.

Dle mého není nic, co bychom mohli nazvat chybou z pohledu stroje: ten běží nebo kolabuje, a generování chybových hlášek je pouze částí tohoto procesu. Jediná situace, která by mohla být nazvaná chybou, by mohlo být selhání samotného zařízení. Jenomže pokud se stane mimo limity systému, nemůže být pozorováno zevnitř, a tak vlastně neexistuje.

Považuješ experimentování s technologiemi jako zábavnou a nutnou součást při procesu vytváření designu.

Rozhodně ano.

Pokud by byly nějaké kusy softwaru, které by dokázaly chrlit nekonečně mnoho nových vizuálních nápadů s tvým “alorenz” rukopisem, změnila bys potom tvůj současný styl ? A proč ?

Pokud bych viděla, že to dělá přesně to co chci, že píšu věci, které chrlí někonečně moho nových vizuálních nápadů, myslím že ne. Styl je slepá ulice. Upřímně doufám, že k tomu jsem se ještě nedopracovala.

Dříve jsi mluvila o slově “Zufall”, což je něco mezi “náhodnou událostí” a “osudem”. Je to stejné jako “šťastná náhoda”. Prosím vysvětli jeho význam s ohledem na tvojí práci.

Šťastná náhoda (orig. serendipity) – díky za tohle slovo. Nebyla jsem si jistá co znamená, tak jsem si ho našla – krásné! Nečekala jsem, že si dnes rozšířím svou zásobu anglických slov. Ale ne, není to tak zcela stejná věc – slovem “Zufall” jsem myslela to, že něco přenáší osud v sobě, což je svým způsobem paradox, neboť hlavní význam (jak je užíván normálně) je přesně opačný: náhoda. “Zufall” – může být čteno doslovně jako “tvůj úděl v životě” – “das Los, das einem zufällt”.

To slovo je odtamtud co pocházím, alespoň co vím. Nicméně nemyslím si, že je to nějaká moje osobní záležitost, která by měla zvláštní vliv na mojí práci. A především – je to mnohem větší věc, než jak se to zdá. Je to jedna z mnoha velkých otázek, na kterou není odpověď; případně celá sada otázek týkající se našeho bytí tady, ne ? Toto napětí mezi představou svobodně vůle a předurčeností, pátrání po významu, touha po cíli a uspořádání: to je důvod proč lidé už na počátků věků vytvořili náboženství.

Co se týká mojí práce, myslím že už jsem leccos vysvětlila výše: to co považujeme za glitch nebo náhodný výskyt (s ohledem na digitální umění), je evidentně předurčeno tím, jak jsme nastavili systém, přičemž jakýkoliv možný výstup je zcela platný. Glitch existuje pouze pro nás. Já osobně si třeba myslím, že náhoda neexistuje na žádné úrovni – pro nás ano, protože jsme uvězněni uvnitř systému ve kterém žijeme a rádi si myslíme, že věci které neznáme, nemají žádnou příčinu. Nazýváme je potom náhoda, Zufall, osud, atd. …. nicméně pro mě to má stejný smysl jako prohlásit, že bouřka je boží hněv.

Proč myslíš, že není tolik umělců pracujících s vizuálním glitchem jako těch, kteří pracuje s glitchem v hudbě ?

Často si tohle otázku pokládám – Proč je grafický design tak moc pozadu ? Když se podívám jakým způsobem je tvořena digitální a elektronická hudba v posledních cca 40 letech,  mám z toho pocit, že grafický design opravdu zaostává.

Myslím, že jeden z důvodů by mohl být ten, že grafický design je tolik dominantní díky makretingu a kolikrát lidi ani nevidí, že je tam nějaký rozdíl (“Jsem grafický designer.” – “Aah, takže pracuješ v reklamě ?” – Tím myslím, že pokud o sobě někdo řekne, že je muzikant, nepoložíte mu takovou otázku, ačkoliv hudba je využívaná v reklamě prakticky stejně). Já jsem v reklamě nikdy nepracovala, ale z toho co dnes vidím, nevypadá to, že by zde bylo moc prostoru pro experimentování … “estetika glitche” zkrátka nemá moc velkou tržní hodnotu.

Na druhou stranu, David Carson rip-off styl, který byl hodně populární v devadesátých letech (v reklamě taky, alespoň tady v Německu), je podle vaší definice druh glitche, nebo ne ?

Glitch a jeho odnože zkrátka předpokládají experimentování po estetické i technické stránce a to není designu tak obvyklé, jako je tomu u hudby. Samozřejmě, že je mnoho designerů, jejichž práce dokazuje opak, ale pokud se podíváme na profesi jako takovou, hlavní cíl bývá dělat líbivé věci a … o tom to je. Prakticky všichni elektroničtí hudebnící které znám, jsou experti na technologie, které používají. Ať už se to týká hardwarové kompability, spektrální analýzy, nebo čehokoliv … a to ne protože jsou to nerdi, ale protože je třeba znát, jak se ty věci chovají a co s nimi lze dělat. A taky protože je to zajímavé. S designéry je to spíš něco jako: “Já jsem kreativní tady, technická témata nejsou můj problém.” Chvíli jsem pracovala v tisku a tenhle způsob myšlení tam byl prakticky všude. Schválně zkuste vysvětlit designérovi, odkud pochází chyba v PostScriptu … Co ale zkrátka chci říct je to, že pro tvorbu glitchů, nebo jakéhokoliv jiného druhu neočekávaného nebo nechtěného výsledku, je třeba nejdřív pochopit část daného ‘jazyka’, což je případ mnohem častěji u hudebníků než u designérů.

Další věc je mimochodem ta, že tam, kde je designér, bývá v 99% i nějaký klient.

Zajímáš se o určité formy aktivismu. Má glitch díky své podvratné povaze co dočinění s tím, že sis ho vybrala jako ideální vyjadřovací médium s kterým budeš pracovat ?

Nemyslím si, že by nějaké medium mělo podvratnou povahu. Také se nepovažuju za glitch umělce, glitch designera nebo něco takového.

Političtí aktivisté (alespoň ti, které znám) se snaží být velmi konzervativní, když se zabývají estetikou. Má to i svůj důvod – chtějí svým tématem oslovit širokou veřejnost, ne nějakou malou avantgardní skupinu, která by mohla být přitahována experimentálním designem. Neříkám, že by si mysleli (resp. že já si myslím) o široké veřejnosti, že je natolik hloupá nebo prostá představivosti, že by nepochopila nic kromě zvýrazněného nebo podtrženého textu, jen že to není jejich hlavní zájem – srozumitelnost je zde na prvním místě.

Nevěřím ani v podvratnost ve světě umění – často je to jen chabá výmluva pro nechuť experimentovat. Lidé údajně stvořili vysokou kulturu podvratné komunikace ve východním Německu, jenže 1. nikdy jsem tam nežila, 2. tato kultura je teď mrtvá (dle toho co vím), 3. nebyli to umělci, kdo jí vytořil, ale lidé. Hádám, že takový druh komunikace existuje v každém totalitním i cenzurujícím režimu, ale neřekla bych, že je to vázané k nějakému médiu (pokud by to bylo tak jednoduché, nebylo by už to podvratné).

Proč by měl být glitch podvratný ? Existuje snad nějaká tyranská umělecká policie, která říká, že chyby jsou zakázané ? Často shledávám chyby zajímavými a to ne protože to jsou chyby, ale protože generují výsledky, na které bych nikdy sama nepřišla.

Může to být například chyba v procedure#09, která vedla k sérii “6.45KB”, nebo chyby v konverzi, díky kterým vznikl obal pro Fuill Swing EP nebo krásné výsledky, které dostaneme, když krmíme projektor (nebo monitor) obrazem s frekvencí 200 Hz – všechno to jsou z našeho pohledu “chyby”, ale z pohledu počítače na tom nic špatného není. Je to buď možné nebo ne (a pokud ne, tak se to nestane, protože to spadne), vlastně skoro jako Wittgenstein – “the world is all that is the case”.

Takže abych to shrnula, pro počítač neexistuje nic jako chyba … existuje určitá sada pravidel, a kdykoli se něco stane, tak se to stane uvnitř daného systému. A to i v případě, že to není zrovna to, co jste očekávali.

Sdílejte na sociálních sítích

Leave a Reply

(Spamcheck Enabled)